V tomto adventním čase lidé rádi navštěvují vánoční trhy. Jak to na takovém vánočním trhu vypadá v současnosti, to snad každý ví. Napadlo vás někdy, jaké byly vánoční trhy v minulosti? A zda vánoční trhy kdysi vůbec byly?

Již ve středověku

Vánoční trhy v minulosti existovaly již ve středověku, kdy začátek těchto trhů připadal na druhou neděli před vánočními svátky. Trvaly pak maximálně čtrnáct dní. Až do třicátých let 20. století se na vánočních trzích dalo koupit doslova cokoliv. Ať už to byla vykrmená husička nebo dejme tomu postroj pro koně. Zmíněné trhy se konaly nejspíš ve všech větších městech. Na těchto trzích se pořizovalo vše potřebné na Vánoce. Jedním slovem jednalo se o nemalou společenskou událost, na kterých se setkávali přátelé i známí. Nejvíce se proslavily vánoční trhy londýnské, drážďanské, berlínské, petrohradské a dijonské.

Betlém z chleba a drahý stromeček

Také vánoční trhy pořádané v Praze měly dobrou pověst. Ze začátku bylo možné navštívit pouze trh na Staroměstském rynku, ale jak běžel čas, snad všechny rynky pražské měly své trhy. A bylo na nich opravdu z čeho vybírat. Když začalo být v módě stavění betlémů, prodávaly se na těchto trzích jednotlivé figurky do jesliček, ba i celé betlémy různě velké.

K dostání byly dokonce i „chlebové“ betlémky. K výrobě postaviček v takových betlémech se používala směs zhotovená z levné žitné mouky, dřevěných pilin a klihové vody. Zatímco jesličky se v dobách, o kterých je řeč, o Vánocích objevovaly snad ve všech domácnostech, vánoční stromeček, bez kterého si většina z nás dnes už nedokáže představit vánoční svátky, byl ještě v 19. století příliš drahý. A tak si jej mohl dovolit jen málokdo.

Hračkáři a loutkáři, dobroty pro děti

Pokud jde o děti, ty nejraději chodily na vánoční trh právě na Staroměstské náměstí. Bodejť by ne, když tam prodávali hračkáři a loutkáři nejenom čeští, ale i rakouští a němečtí a to až do počátku minulého století. Oblíbené byly tehdy hračky, které byly zároveň sladkou dobrotou.

Ty se dělaly ze špejlí, papírů a sušeného ovoce, a někdy se na nich našlo i kousek marcipánu. Takové hračky – sladkosti i jiné podobné mlsání se dalo sehnat na kterémkoliv vánočním trhu. Od 19. století byly na těchto trzích dostupné tzv. Kristovy stromy a malé vánoční stromečky. Takové stromečky se vyřezávaly z lepenky a barvily, jak jinak než zelenou barvou.

Kejklíři a žongléři, ale také písničky

Na Velký nebo Dobytčí trh (dnešní Karlovo náměstí) a pochopitelně i na Staroměstský rynek mířili obyvatelé Prahy nebo i jiní lidé, kteří se chtěli pobavit. Právě na uvedených ryncích totiž předváděli své umění kejklíři, žongléři, akrobaté i muzikanti, ale nejraději měli tehdejší lidé, jak měšťané tak chudí, staří lidé i děti, vystoupení pouličních zpěváků. Již ve středověku se na ulicích a náměstích během vánočních trhů zpívaly písně. Nejen náboženské, ale také světské, lidové, dokonce i sladkobolné skladby, které nebylo vůbec snadné si zapamatovat. Během zpěvu zpívající ukazoval hůlkou na obrázky, které byly znázorněním textu písničky.

Rovněž byly k dispozici tištěné texty zpívaných balad, které si lidé mohli koupit a zpívat. Takové zpívání se samozřejmě neobešlo bez hudebníků. Ti ze začátku hrávali na harfu. Později ji nahradily spíš flašinety. V době vánoční navíc zmíněné hudební nástroje doplňovaly malé betlémy, v nichž se figurky pohybovaly. Tato tradice pak trvala i v období renesance, baroka i v 19. století.

A čím se zahřát? No přece svařákem

Zpěváci a velké množství stánků, a zboží nebyly jediným lákadlem vánočních trhů. Za zmínku stojí i střelnice a „světová“ muzea, která se v době před vánoční a zřejmě i vánoční objevovaly na Staroměstském náměstí. Nebyly to samozřejmě taková muzea, jaká známe dnes. Jednalo se například o lví a sloní muže, mořskou pannu, či jasnovidku, která se pochopitelně nikdy nepletla. Návštěvníci vánočního trhu na Staroměstském náměstí rovněž mohli sledovat tragedii o doktoru Faustovi, jež upsal duši čertu. Tu hrála loutková divadla. Našla se i loutková divadélka, u kterých stály jesličky a herci hráli příběh o narození Ježíška i o klanění tří králů.

Takhle nějak to vypadalo kdysi na vánočních trzích. Jistě si stejně jako já kladete otázku, zda se na těchto trzích prodávalo i víno a svařené víno. Řekla bych, že určitě ano. Vzhledem k tomu, že na vánočních trzích bylo k mání takřka všechno. A i ti návštěvníci se přece museli něčím zahřát. Takovým horkým svařeným vínem jistě žádný měšťan ani prostý člověk nepohrdl. Takže svařené víno ani normální víno jistě na vánočních trzích nechyběly a lidé si jistě odnášeli z trhu i víno na vánoční stůl. Bezpochyby tam bylo víno levnější než někde v pražských vinárnách. Tak si i vy nezapomeňte letos víno koupit, aby mohlo být jednou z ozdob vašeho štědrovečerního stolu. Na zdraví!