Vinařské oblasti jsou v moderním pojetí vína děleny, ale za nejdůležitější atribut je považována půda, její složení (za jeden z hlavních činitelů se považuje propustnost půdy) a podnebí. V úvahu je potřeba brát také odrůdu, protože každá potřebuje jiné podmínky, průměrný počet slunečných dnů střídajících se s deštěm atd. Na důležitost složení půdy ukazují světoznámé viniční tratě, kde hranice mezi jednotlivými vinicemi mnohdy činící jen pár metrů a rozdíl v kvalitě výsledného produktu je diametrálně odlišný (podnebí je samozdřejmě stejné).

Jižněji položené vinice mají více slunečných dnů v roce, jiné složení půdy, ale většinou méně přirozené vláhy. To má za následek větší cukernatost hroznů při sběru, ale většinou nižší kyselinu. Ta má také významný vliv na výslednou chuť zejména u bílých vín. Naopak vína červená více sluníčka potřebují. Výše uvedenou kyselinu nám „závidí“ jižněji položené oblasti, které ji mnohdy uměle nahrazují. U nás se mnohdy uměle snižuje (odbourává).

Každá odrůda vína má jiné požadavky na polohu a způsob pěstování. Proto jsou znalci vyhledáváná vína mnohdy více podle polohy (terrior), než podle údajů na etiketě lahve – přívlastek, zbytkový cukr, kyselina a bezcukerný extrakt.